Biografie

02. 02. 2009 | † 30. 09. 2015 | kód autora: vGq

 1937392264699467039

 

Kevin Spacey Fowler patří díky neuvěřitelnému hereckému talentu, decentnímu a inteligentnímu vystupování a obrovskému charisma k nejuznávanějším hercům Hollywoodu. Spojuje v sobě sympatičnost, přirozenou laskavost i notnou dávku ironie. Herectvím žije a znamená pro něj všechno.

Narodil se v neděli 26. července 1959 v americkém South Orange ve státě New Jersey nedaleko letiště Newark jako nejmladší ze tří dětí. Otec Thomas se živil psaním technických manuálů (+1992), matka Kathleen pracovala jako sekretářka (+2003). Bratr Randy Flower je vynikající hudebník, žije v Idahu, sestra Julie Ann se provdala za skotského fotbalistu Iana Keira, ze Skotska se před několika lety přestěhovali do Kalifornie.

Když byl Kevin malý, rodina se často stěhovala tak, jak získával otec zakázky. Vzpomíná na ta léta s nechutí:
"Stále jsem byl nucen navštěvovat nové školy, nové kostely, seznamovat se s novými dětmi. Začínat stále znova a znova. Na tohle nikdy nezapomenu. Nenáviděl jsem svého otce, nenáviděl jsem ho za to věčné stěhování, za ty zatracené rituály, kdy jsem musel stále začínat znovu, všude jsem byl nováček a hledal cestu, jak se začlenit do nového prostředí. Nepoznal jsem opravdový domov, těžko hledal sám sebe."

V roce 1963 se přistěhovali na předměstí Los Angeles, kde nějaký čas bydleli na 4. ulici a na Santa Monica Boulevard blízko pobřeží. Do jeho 14 let se stěhovali ještě nejméně desetkrát nebo dvanáctkrát.

Tvrdým tréninkem k profesionalitě

Byl divoké a neposedné dítě, při hře se sirkami se mu podařilo zapálit sestře boudu na hračky, která stála na dvorku u domu. Dalším průšvihem byla uříznutá větev, která prolétla oknem do obývacího pokoje. Nezkrotného Kevina poslali rodiče do vojenské akademie (Nortridge Military Academy), kam však chodil jen několik měsíců. Učení mu šlo, vyhrál dokonce školní soutěž Leadership Award, ale po několika rvačkách, kdy mj. uhodil spolužáka pneumatikou do hlavy, byl z akademie vyhozen. Přešel na střední školu Chatsworth High School v San Fernando Valley v Jižní Kalifornii, kde začal na radu matky navštěvovat dramatický kroužek a hodiny herectví. Přebytečnou energii vkládal do divadla, které mu opravdu šlo. Zájem o film a divadlo měl již od dětství. Hluboké znalosti o historii kinematografie získal tajným nočním sledováním starých filmů v televizi. Pamatuje si všechny z nich, i ze spaní dovede odrecitovat jakoukoliv pasáž z filmu! Tímto způsobem získal vzdělání od takových mistrů jako Bogart, Henry Fonda nebo Spencer Trac...

.... Cesta do hlubin kinematografie pokračovala i během školních let, kdy chodil s kamarády za školu do biografů, hrajících staré filmy. Kevin, rozený šašek, se naučil perfektně napodobovat známé umělce, např. Jamese Stewarta a Johny Carsona. A jako předčasně vyspělý mladík navštěvoval komediální kluby, aby mohl sledovat Robina Williamse a Jay Lena. Ve škole hrál např. kapitána Von Trappa ve hře podle slavného muzikálu Za zvuků hudby. Jeho protějškem v roli Marie byla spolužačka Mare Winningham, později známá hlavně z televizních filmů a seriálu Pohotovost.

Za zvuků hudby

Stal se rozeným vůdcem třídy, přednesl závěrečnou řeč při slavnostním ukončení školy v roce 1977. Poté zkusil vysokou školu Los Angeles Valley College, ale moc dlouho zde nevydržel. Na radu svého spolužáka ze střední školy Val Kilmera se v roce 1979 přihlásil na proslulou hereckou školu Juilliard Drama School v New Yorku. Po dvou letech však odešel i odtud, aby se mohl věnovat divadlu profesionálně.

S Val Kilmerem na Juilliardu

 

 

 

Začátky byly krušné, bylo nesmírně těžké proniknout do hollywoodského showbyznysu. Po odchodu ze školy nastoupil jako asistent u divadelního producenta Josepha Pappa. Vařil kávu, řadil dopisy do složek, zvedal telefony a po práci hrál divadlo. V roce 1981 se zúčastnil Shakespearova festivalu v Central Parku rolí Jindřicha VI. a když ztratil práci u Pappa, začal hrát naplno. Divadelní debut si odbyl v roce 1982 na Broadwayi v Ibsenově hře Duchové (Ghosts) po boku Liv Ullmanové. V té době účinkoval hlavně v klasických kusech, jako je Strýček Váňa A. P. Čechova nebo Schillerovi Loupežníci (1982), či Jak se vám líbí W. Shakespeara a Molierův Misantrop (1983-84), ale i ve hře Opravdové sny od Jeremy Piksera. Hrál často i v mimobroadwayských divadlech, nebo odjížděl z města a účinkoval na provinčních divadelních scénách (Kennedy Center, Williamstown Theatre Festival, Seattle Repertory Theatre, New York Shakespeare Festival). Když se pak vracel do New Yorku, neměl často kde bydlet a musel obcházet přátele, aby ho nechali - spolu s jeho černým labradorem Slaightem - přespat na pohovce.

Obrovským přelomem, kdy se z obyčejného divadelního herce stává broadwayská hvězda, byl rok 1986. Seznamuje se osobně se svým hereckým vzorem a později učitelem a přítelem - slavným americkým hercem Jackem Lemmonem. Za jeho účasti se prosazuje nejdříve na divadle ve hře Eugene O´Neilla Dlouhá cesta dne do noci (Long Day´s Journey Into Night) v roli Jamieho Tyronea - na Broadwayi a v New Yorku (1986), později také v televizi Dlouhá cesta dne do noci jako televizní film (1987), a v TV seriálu Wiseguy, kde představuje mafiána Mela Profita (1987-1988). Tato role je předobrazem dalších podobně temných rolí, které později vytvořil na filmovém plátně a díky nimž se stal slavným.

V letech 1987 až 1989 hrál ve třech divadelních hrách. V roce 1987 to bylo představení Jak je to v nebi. V roce 1988 hra Right Behind The Flag, ve které Kevin vytvořil poněkud skandální roli vojáka, který v jednu chvíli popadne do ruky to, co obvykle zůstává skryto pod pánským poklopcem. Z těchto důvodů vzbudilo představení velkou pozornost u dam a to dokonce takovou, že se některé divačky přišly podívat blíže k jevišti, aby zjistily, zda se nepoužívá atrapa. V letech 1988 až 1989 se Kevin usadil v New Havenu v Connecticutu, kde po boku Toma Berengera vystupoval ve hře National Anthems.Výkon ve hře Ztraceni v Yonkersu (Lost In Yonkers) opět z pera Eugena O´Neilla mu v roce 1991 vynesl divadelní cenu Tony za ztvárnění postavy strýce Louise.

Filmovým debutem se stala role zlodějíčka z metra ve filmu Hořkost (Heartburn) Johna Nicholse v roce 1986. Na konci osmdesátých let se začíná objevovat v titulcích dalších filmů - Podnikavá dívka (Working Girl) Mika Nicholse (1988), následuje větší role po boku Burta Lancastera v sentimentálním dramatu RocketGibraltar (1988) a menší role ve filmu

....ic.cz/tata.html">Táta (Dad) (1989), kde si zahrál syna Jacka Lemmona. V tom samém roce se objevil i v nepříliš zdařilé komedii Nevidím zlo, neslyším zlo a televizním snímku Vražda Mary Phaganové. O rok později točil adaptaci Millerova románu Henry&June a televizní filmy Pád z milosti (Fall from Grace), kde hrál nemravného kazatele Jima Bakkera, a Když si na mě vzpomeneš (When You Remember Me). V roce 1991 si zahrál hlavní roli v životopisném snímku Darrow o právníku Clarenci Darrowovi, který působil jako prvotřídní obhájce spravedlnosti na poč. 20. století v USA. V roce 1994 následovala role v nepříliš známém filmu Zbraň posledního soudu (Doomsday Gun).

V té době si byl velmi blízký se svým vzorem Jackem Lemmonem. Kevin na tu dobu vzpomínal v jednom interview: "Jack Lemmon je jeden z největších žijících herců, a sedí tu zrovna vedle mě se srdcem široce otevřeným dokořán. Luští si klidně křížovku v New York Times... Tehdy jsem se zamyslel: Jaký život chceš, chlapče? Kterou cestou se chceš dát? A když Lemmon vzhlédl a sladce se na mě usmál, má mysl byla rozhodnuta. Chci se stát velkým hercem, nejen prostě velkou hvězdou."

 

 

.

Ve filmu hrál dlouhých 10 let jen malé role, takže se na hollywoodskou špičku probíjel hodně pomalu. Zlom nastal v roce 1996, kdy získal Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli v kriminálce Obvyklí podezřelí (The Usual Suspects, 1995 - postava Verbala Kinta). Tím se dostal do povědomí celého světa. Obvyklí podezřelí získali rovněž sošku za nejlepší scénář a zařadili se mezi filmy s překvapivou pointou. V roce 1995 vznikly ještě dva zajímavé tituly: Sedm (Seven - masový vrah John Doe) a Smrtící epidemie (Outbreak - major Casey Schuler). V roce 1996 natočil svůj režijní debut - detektivku Albino Alligator. Následovaly role v úspěšných filmech: Čas zabíjet (Time To Kill, 1996 - arogantní právník Buckley), L.A.-Přísně tajné (L.A. Confidental, 1997 - seržant Jack Vincennes), Půlnoc v zahradě dobra a zla (Midnight in the Garten of Good and Evil, 1997 - podezřelý z vraždy Jim Williams), Vyjednavač (The Negotiator, 1998 - policista Chris Sabian) a v roce 1999 oskarový hit Americká krása (American Beauty - Lester Burnham). Dočkal se zlaté sošky za nejlepšího herce v hlavní roli a stává se hvězdou. Na Hollywoodské Cestě slávy jej najdeme pod číslem 6801.

Divadlo ale kvůli filmu neopustil. V roce 1998 hrál v Londýně v divadle Old Vic (Almeida), v roce 1999 na Broadwayi v adaptaci hry Eugena O´Neilla The Iceman Cometh. Za postavu Theodora "Hickey" Hickmana získal v roce 1999 cenu Laurence Oliviera.

I v následujících letech si vybírá role podle kvality. Zahrál si v dramatu Pošli to dál (Pay It Forward, 2000 - znetvořený učitel Eugene Simonet), sci-fi Svět podle Prota (K-Pax, 2001 - mimozemšťan Prot), poetickém příběhu Ostrovní zprávy (The Shipping News, 2001 - životní outsider Quoyle) či kriminálním dramatu Život Davida Galea (The Life of David Gale, 2003 - vysokoškolský učitel Gale).
V roce 2004 realizoval svůj dávný sen - film Beyond the Sea. Kevin Spacey je pod ním podepsán jako režisér, producent, spoluscénárista, a navíc si zahrál, zatančil, a dokonce i nazpíval hlavní roli zpěváka Bobbyho Darina. Tento životopisný film měl premiéru na konci roku 2004, v naší republice, bohužel, nebyl promítán a nevyšel ani na DVD. Mapuje životní osudy zpěváka Bobbyho Darina, který prožil vrchol kariéry na přelomu 50. a 60. let. Kevin jej věnoval své matce, která Darina zbožňovala a sbírala jeho desky, bohužel, premiéry se již nedočkala.

V roce 2005 byla dokončena kriminálka Edison, v níž hraje jednu z hlavních rolí vedle Morgana Freemana a Justina Timberlakea. V létě 2005 se zúčastnil v Austrálii natáčení sci-fi Superman se vrací . V tomto pokračování slavného filmu Superman vytváří postavu zloducha Lexe Luthora. Film měl premiéru našich kinech v červenci 2006.

V roce 2002 založil produkční firmu Trigger Street Productions, která zprostředkovává práci mladým nadějným filmařům a scénáristům.

Od roku 2003 žije v Londýně, kde pracuje jako umělecký ředitel divadla Old Vic - nejstaršího stále hrajícího anglického divadla. Založil zde novou produkční společnost pod názvem Spacey, která je zaštítěna společností Old Vic Theatre Trust, jíž předsedá Elton John. Spacey předvedl doposud pět divadelních her, které buď režíroval nebo v nich hrál: Cloaca (2004), National Anthems (2005), The Philadelphia Story (2005), Shakespearovo drama Richard II. (2005) a hru Eugena O´Neilla A Moon for the Misbegotten (2006), která je zatím nejúspěšnější. S oblibou vystupuje také v televizi a hraných dokumentech. V poslední době účinkoval v televizní reality show Na cestě do Hollywoodu (Going to Hollywood) jako moderátor a poradce soutěžících v jedné osobě. Je častým hostem TV talk show a podobných zábavných pořadů.

Dlouhodobě spolupracuje s Greenwich House, kde aktivně pomáhá týraným dětem.

V roce 2006 produkoval Trigger Street Pictures filmy Mr. Gibbs, Mini´s First Time a The Sasquatch Dumpling Gang.

V roce 2007 se Kevin zúčastnil natáčení komedie Fred Claus Davida Dobkina a filmu z produkce Trigger Street Pictures "21", režírovaném Robertem Luketicem.

Od dubna do června 2007 hostovalo divadlo Old Vic s představením A Moon for the Misbegotten (Měsíc pro smolaře) na Broadwayi v Brooks Atkinson Theatre.

 

zdroj : http://kevinspacey.ic.cz/index.html

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.